Digitalizace může stavební řízení zkrátit o měsíce
Víte, co patří k největším brzdám české ekonomiky? Je to stavební řízení. Podle Světové banky jsme na 127. místě z celkem 185 porovnávaných zemí všude po světě. Předstihly nás i některé země v Africe a obecně státy, které lze těžko považovat za rozvinuté. Pojďme se podívat, jak se to dá řešit.

Jiří Táborský

Víte, co patří k největším brzdám české ekonomiky? Je to stavební řízení. Podle Světové banky jsme na 127. místě z celkem 185 porovnávaných zemí všude po světě. Předstihly nás i některé země v Africe a obecně státy, které lze těžko považovat za rozvinuté.

Příčin to má hodně. Jednak jsou to komplikované procesy upravené v legislativě. Ty jsou někdy přežité a zastaralé, někdy naopak nové, ale neuvěřitelně složité a vzájemně neprovázané. Je to také smutné svědectví o stavu digitalizace státní správy. Nespočet věcí by se ve stavebním řízení dal řešit naprosto automaticky bez aktivity žadatele o povolení. Pojďme se podívat na jednu z bezkonkurenčně nejotravnějších součástí stavebního řízení.

Než vůbec někde kopnete do země, potřebujete k tomu povolení. A než vám takové povolení stavební úřad vydá, musíte mu doložit, že na daném místě v zemi nic není. Že tam nevede plynové potrubí, elektrická přípojka, telefonní kabel, vodovod, odpadní potrubí, optický kabel nebo cokoli podobného. Vlastníků různých sítí jsou desítky. A zajistit si od všech vyjádření, že v zemi pod vaším budoucím domem nic není, je bohužel vaše povinnost a v řízení se bez toho nikam nepohnete.

 
Jak urychlit stavební řízení?

 
Zkusme si představit, jak to celé zjednodušit a stavební řízení zkrátit klidně o celé týdny i měsíce. Říkejme tomu digitální technická mapa. V praxi půjde o to, že mapy všech sítí a další infrastruktury se soustředí na jednotném mapovém podkladu a data o umístění sítí budou v jednotném formátu přístupná těm, kteří takovou informaci potřebují.

Jakkoli to vypadá jednoduše, jednoduché to ve skutečnosti není. „Všem by nám to ušetřilo čas, nervy i peníze a mnoho věcí by se zjednodušilo, ale musíme si uvědomit, že cesta k ideálnímu stavu nebude ani rychlá, ani snadná. Musíme vytvořit pevné zásady a principy, na základě kterých se začnou s vyšší mírou přesnosti zaměřovat údaje o sítích. U těch nových to půjde bez větších problémů a na údaje o nich se budeme moci spolehnout. U sítí, které byly postaveny v minulosti, bude muset dojít k jejich opětovnému zaměření a přesnému promítnutí do digitální katastrální mapy. A tam může docházet k rozdílům, které se budou muset postupně odstraňovat podle stanovených pravidel. Tenhle úklid v údajích o sítích budeme muset dříve nebo později stejně udělat, a tak pokud najdeme shodu mezi vlastníky sítí a státem, měli bychom začít co nejdříve,“ říká prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček.

 
Zdroje jsou

 
Pro firmy a státní subjekty, které vlastní a spravují nějakou technickou infrastrukturu, může tato změna znamenat vynaložení nemalých nákladů, a přitom za neutěšený stav nemohou. „Nové technologie přinášejí nové možnosti měření. Tam, kde se dřív pracovalo s odchylkou v řádech metrů, nebo dokonce desítek metrů, můžeme dnes zaměřovat s přesností na centimetry. Máme velkou příležitost pro nové a přesnější zaměření existujících sítí využít část peněz, které byly původně určeny pro stavbu NGA sítí, ale ukazuje se, že se je nepodaří všechny vyčerpat. Navíc pokud bychom tyto prostředky využili na digitální technickou mapu, tak je vysoká šance, že bychom na tyto účely mohli čerpat prostředky i v novém programovacím období, protože s využitím fondů EU se počítá v budoucnu i u těchto projektů,“ říká Zajíček s tím, že celkem by se v aktuálním programovacím období mohly na tyto účely použít až tři miliardy korun.

Vznik kompletní digitální technické mapy Česka se tak dá odhadnout na roky a v řadě případů může dojít k nelehkým právním problémům. To by ale nemělo všechny odpovědné odradit od zahájení tohoto procesu. V současné době se chystá podpis memoranda mezi zástupci vlastníků sítí a příslušnými státními úřady o vytvoření podmínek pro vznik digitální technické mapy. „Jde o první krok, kterým všichni zúčastnění říkají, že se touto cestou chtějí vydat navzdory problémům, které to nepochybně přinese. Všichni si totiž uvědomujeme, že benefitů bude výrazně víc,“ říká Zajíček.

 
Jde to i automaticky

 
Z hlediska občana se může změnit skutečně hodně. Místo obcházení, obvolávání a obepisování úřadů a firem s žádostí o potvrzení o neexistenci sítí by mohl tento úkon zařídit jednoduše tak, že někam zadá GPS souřadnice daného místa a systém mu řekne, zda se tam něco nachází, nebo ne.

Pojďme ale ještě o krok dál. Pokud by byl přijat návrh ICT Unie na přijetí zákona o právu na digitální službu, stát by nadále nemohl požadovat po občanech ani firmách žádné údaje, které už má. A digitální technická mapa by patřila státu, byť by ji pro stát provozovaly kraje. Jinými slovy, povinnost stavebníka dokládat neexistenci sítí pod budoucí stavbou by ze stavebního řízení mohla úplně zmizet. Občan by jen informoval úřad, co hodlá stavět a kde, a od úřadu by mu přišlo buď souhlasné stanovisko, nebo sdělení, že pod pozemkem vede plynovod či jiná síť, a že je tedy potřeba vše projednat s vlastníkem sítě. Případně by bylo nutné projekt prostě upravit a stavbu realizovat v bezpečné vzdálenosti od sítě a jejího ochranného pásma.

S digitální technickou mapou a zákonem o právu na digitální službu má Česko šanci, nejen v žebříčku doing business, porazit Kongo nebo Keňu, které jsou aktuálně před námi. Můžeme se ale klidně posunout i do první dvacítky států.